Při broušení nekruhových tvarů sleduje brousicí kotouč obrys obrobku na základě interpolace pracovního vřetene (osa C) s brousicím vřetenem (osa X). Pro efektivní výrobu se definuje geometrie vačky v tabulce výstupků vačky a v případě potřeby se použije korekce tvaru.

Přitom se každý úhel přiřadí hodnotě výstupku pro definování obrysu vačky a načtení do programu. Software pak interpoluje hodnoty automaticky. Obrys obrobku je často v oblasti náběhu a výběhu konkávní. Konkávní poloměr zde určuje maximální použitelný průměr brusného kotouče.

Na brousicích strojích pro broušení nekruhových tvarů lze brousit různé tvary obrobků: s fasetou nebo bez fasety příp. rádiusu, válcovité a kuželovité obrobky, konkávní a konvexní, polygonální a eliptické obrobky i obrobky s tečnou. Flexibilita je přitom pouze jednou ze skvělých vlastností stroje.