Mechanický princip odlučování
Funkční princip povrchových filtrů
Povrchové filtry se používají, když jde o to bezpečně a hospodárně vyčistit vzduch s vysokou koncentrací prachu. Předpokladem pro jejich použití je relativní vlhkost vzduchu < 90 %, a aby byl odlučovaný prach pokud možno suchý. V praxi se povrchové filtry zpravidla konstruují ve formě odprašovacích filtrů.
Princip odlučování: Vzduch je přiváděn zvenku dovnitř. Na povrchu filtračního materiálu se odlučují částice závěrným účinkem. Vytvoří se prachový koláč, který s sebou ještě navíc nese odlučovací působení.
Funkční princip hloubkového filtru
Filtrující odlučovače, jako jsou hloubkové filtry, umožňují odlučovat i velice jemné částice (až do < 0,1 µm). Jedná se obvykle o netkaný vláknitý materiál s vysokou pórovitostí. Z proudu vzduchu jsou jemnými sítěmi z tenkých vláken filtrovány pevné nečistoty. Při průchodu vrstvou vláken musí částice na jedné straně narazit na vlákno a ulpět na něm.
Rozhodující mechanismy jsou:
- Setrvačnost (účinná pro částice > 1 µm)
- Závěrný účinek (obzvlášť účinný pro částice od 0,3 do 1 µm) a
- difuze (Brownův molekulární pohyb, účinný pro částice < 0,3 µm).
Ulpívání částic na vláknech je způsobeno Van der Waalsovými a kapilárními silami.
Adsorpce
Slovo ‚adsorpce‘ pochází z latiny a znamená „zahuštění, nahromadění (plynu) na povrchu pevné látky“. Následující postupy se hodí mimo jiné pro snižování koncentrací plynných škodlivých látek:
- Snížení koncentrace přimícháním vzduchu
- Aktivní uhlí
- Granuláty s katalyzátory
- Plynová pračka
- Biofiltr
- Katalytické spalování
Funkční princip nárazového odlučování
Nárazové odlučovače využívají působení setrvačnosti.
Kovové filtrační články: V nich se odlučují částice pomocí procesů s působením setrvačnosti. Částice prachu shromažďují a kapalné aerosoly odtékají.